čtvrtek 17. května 2018

Jak udělat B96 - řidičák na karavan?

Popisuji zde, jak to skutečně probíhalo, na co dát pozor a jestli se to vyplatí. Co B96 vlastně je, popisuji jen stručně - napsáno toho již bylo dost.

B96 je zvláštní skupina řidičského oprávnění. Připlula k nám jako zvláštnost z Unie, skutečně snad kvůli holandským karavanistům.
  • B - klasika řidičák na auto - možnost za autem táhnout vlek do 0,75t a celá souprava nesmí přesáhnout 3,5t (limit pro B)
  • B+E - k autu 3,5t lze připojit vlek 3,5t - komplet autoškola na vlek
  • B96 - celá souprava do 4,25t, vlek bez omezení - pouze praktická jízda (a moje pracovní označení "řidičák na karavan")
Karavany mívají okolo tuny, větší osobní auto do dvou tun. Béčko na to nestačí, B96 naprosto. U B96 se jede pouze praktická zkouška, autoškoly zpravidla nabízí jednu nebo dvě hodiny jízd (tedy pokud B96 vůbec nabízejí). Je to rychlejší, levnější a člověk neriskuje ztrátu řidičáku, když neudělá testy. Ale zase taková sranda to nebyla. Problém je, že zkouška je ostrá/kompletní jako pro B+E a během jedné hodiny výcviku si člověk tak akorát stihne poslechnout, na co všechno má myslet.

A to je klasicky z autoškoly mj.:
  • Světla, zrcátka, sedadlo, opěrky, pás řešit ještě před rozjezdem.
  • Držet volant stále oběma rukama, neodkládat je.
  • Držet rychlost pod povolenou mez a to dle tachometru.
  • Blinkry úplně na vše, včetně nepatrných vybočení, rozjíždění se po zastavení a nepatrně zahnutých křižovatek, pokud jsou na značce zahnuté.
  • Raději vymést díru než na poslední chvíli prudce uhnout.
  • V pruzích zrcátka, mrtvé úhly.
  • Rychlost a rozhlížení na přejezdu.
  • Stopka: zastavení na čáře (pokud je) a na místě odkud je vidět do křižovatky (pokud není z čáry) - v obou případech úplné zastavení kol.
  • Neblokovat křižovatku, přechod, přejezd (s celou soupravou se na to musí myslet ještě víc).
A specificky pro vlek nutno myslet na:
  • Při více pruzích (i ve městě) jezdit pouze v pravém (mimo odbočování) a v křižovatkách do něj najíždět pokud je za křižovatkou více pruhů než před ní.
  • Z kopce vždy se zařazenou rychlostí.
  • Pozor např. na omezení rychlosti nad 3,5t (dodatková značka). Na druhou stranu zákaz vjezdu nákladních aut nad 3,5t se nás netýká.
  • Do křižovatek/zatáček je občas nutno více najet, až do protisměru, ale prvně se podívat jestli můžu.
Dále je potřeba umět:
  • Vlek zkontrolovat: Není poškozený, nevlaje plachta, světla svítí, kola nahuštěná, na střeše není voda/sníh.
  • Vlek zapojit: Nejdříve lanko a koule, pak elektrické kabely, nakonec pojezdové kolečko, případně brzda. Odpojení opačně.
  • Couvat: Parkování příčné, parkování podélné, otočení se v křižovatce.
Závěr: Kdo si je jist, že mu B96 bude na věky stačit a že tu zkoušku dá i bez velké přípravy, tak je to ideální zkratka. Jinak bych doporučoval B+E, člověk si na vše zvykne, lépe se to naučí a bude prakticky bez omezení.

Poznámky:
  • V mém případě bylo B96 za 2000Kč ale + 500Kč lékař + 700Kč zkouška (3200Kč). B+E bylo k dispozici za 5600+500+700=6800Kč. B96 vyjde tedy levněji, ale je to cena za jednu hodiny jízdy, zatímco v B+E má cca 10h teorie + 10h praxe .. docela nepoměr. Nemluvě o tom, když člověk to B96 napoprvé nedá..
  • Na co B96 nestačí? Mikrobus, transit, mini-náklaďák, velké SUV či jeep táhnoucí velký bržděný přívěs s jiným autem, motorkami, lodí nebo stavebním materiálem.
  • Couvání s vlekem: Nutnost umět, nicméně ne precizně. Otáčení v křižovatce jsem dělal na čtyřikrát. Není to proti předpisům, nikoho to neohrožuje, ale dopracovat se k výsledku člověk musí. V případě B96 se to dá natrénovat dopředu s půjčeným malým vlekem, není to složité, jen pochopit princip. Problém je, že ten velký vlek má pak jiné poloměry otáčení, není přes něj vidět a je to zase jiné.
  • Jezdit to ve známém prostředí je samozřejmě výhodou, jen pozor na automatiku -  např. ignorování značek pro těžké soupravy nebo řazení doleva.
  • Ke ztrátě řidičáku je nutné pokazit teoretickou zkoušku (na B+E) dvakrát po sobě.


pondělí 8. ledna 2018

Kniha: Tentokrát je to jinak

Carmen M. Reinhartová a Kenneth S. Rogoff
Podtitul: Osm století finanční pošetilosti

Nosnou myšlenkou knihy je, že finanční krize a státní bankroty se opakují od doby, kdy vznikly první banky (13. století) a před vznikem další krize se vždy tvrdí, že už se to opakovat nebude, protože "tentokrát je to jinak".

Je to vědecká publikace renomovaných amerických ekonomů. Obsahuje mnoho detailních dat, cenných pro další výzkum: Makroekonomická data pro mnoha států po mnoho staletí, rozbor krizích posledních dvou století, doby zotavení různých druhů trhů.

Velice špatně čitelná. Není určena pro široké publikum. Navíc s ohledem na exaktnost svoje různá tvrzení komplikuje výčtem nepřesností a výjimek a neustále odkazuje na minulé a budoucí kapitoly.